zpět na výpis    domů » makroekonomie » Fiskální politika a státní rozpočet

Fiskální politika a státní rozpočet

Publikováno: 23.5.2017

Fiskální politika a státní rozpočet

Kapitola navazuje na Teorii determinace produktu v třísektorové ekonomice, která vysvětluje formování rovnováhy na trhu statků a služeb v uzavřené ekonomice. Jde o keynesiánský model ekonomiky, který je založen na následujících předpokladech:

  • existují domácnosti (C), firmy (I) a stát (G) - uzavřená ekonomika
  • fixní cenová hladina - reálné a nominální veličiny jsou identické - krátké období
  • reálný produkt se nachází pod potenciálním produktem (Y*) - existence produkční mezery a nezaměstnanosti

Fiskální politika

Fiskální politika je nástroj hospodářské politiky, kterou používá sektor vlády k ovlivňování makroekoenomických veličin prostřednictvím čistých daní (daně mínus transferové platby) a vládních výdajů na nákup statků služeb.

Základní funkcí fiskální politiky je stabilizace makroekonomických veličin v rámci hospodářského cyklu a podpora ekonomického růstu s vysokou mírou zaměstnanosti a stabilní cenovou hladinou.

Typy fiskální politiky

Fiskální politika může být vedena 2 způsoby podle cílů hospodářské politiky a fáze hospodářského cyklu. Rozlišujeme expanzivní a restriktivní fiskální politiku.

Expanzivní fiskální politika zahrnuje zvýšení vládních výdajů na nákup statků a služeb (G) a snížení daní (TAT). Cílem je stimulovat růst agregátní poptávky (AD), která v krátkém období tlačí na růst reálné produkce (Y) a zaměstnanosti (U). V dlouhém období, kdy je reálný produkt na svém potenciálním produktu, vede fiskální expanze spíše k růstu cenové hladiny než reálného HDP.

↑G, ↓TAT → ↑AD → ↑Y a ↓U

Naopak fiskální restrikce zahrnuje snížení vládních výdajů a zvýšení daní. Cílem je omezit agregátní poptávku a využití výrobních kapacit. Restriktivní fiskální politika může zabránit přehřátí ekonomiky v důsledku nadměrné agregátní poptávky a stabilizovat cenovou hladinu.

↓G, ↑TAT → ↓AD → ↓Y a ↑U

Veřejné finance a státní rozpočet

Aby stát mohl realizovat fiskální politiku, musí disponovat finančními prostředky, které se označují jako veřejné finance. Veřejné finance lze členit na státní rozpočet, místní rozpočty (rozpočty krajů a obcí), speciální fondy, rozpočty státních podniků a rozpočty veřejných zdravotních pojišťoven.

Nejvýznamnějším prvkem veřejných financí je státní rozpočet, kterému jsou věnovány následující řádky.

Základní charakteristika státního rozpočtu

Státní rozpočet je finanční plán hospodaření vlády, který obsahuje očekávané příjmy a plánované výdaje. Je základním prvkem veřejných financí a nástrojem k realizaci cílů fiskální politiky.

Základním zdrojem příjmu státního rozpočtu jsou daně, které se skládají z autonomních a indukovaných daní. Autonomní daně jsou daně nezávislé na výši důchodu (majetkové daně apod.). Naopak indukované daně jsou daně závislé na výši důchodu (důchodové daně). Se změnou důchodu se mění příjmy z indukovaných daní.

Výdajová stránka státního rozpočtu je tvořena transferovými platbami (podpora v nezaměstnanosti, starobní důchody, sociální dávky apod.) a výdaji na nákup statků a služeb.

Následující zjednodušený model státního rozpočtu obsahuje daňové příjmy a vládní výdaje, který se označuje jako primární bilance rozpočtu

Základní rovnice státního rozpočtu

BS ... saldo státního rozpočtu, TA ... autonomní daně, t·Y ... indukované daně, t ... sazba osobní důchodové daně, Y … reálný produkt ekonomiky, TR ... transferové platby, G ... vládní výdaje na nákup statků a služeb

Další komponentou státního rozpočtu jsou úrokové platby z existujícího dluhu. Trh peněz a trh kapitálu však výdajový model neobsahuje, proto je od této komponenty abstrahováno.

Saldo státního rozpočtu

V hospodaření vlády mohou nastat 3 situace. Vláda může hospodařit s vyrovaným (BS = 0), přebytkovým (BS > 0) nebo deficitním (BS < 0) rozpočtem.

Saldo státního rozpočtu

Akumulací rozpočtových deficitů v jednotlivých obdobích vzniká vládní dluh, který představuje dlouhodobou nerovnováhu fiskální politiky.

Mechanismus státního rozpočtu

Na následujícím grafu je státní rozpočet funkcí reálného produktu Y (důchodu). S růstem produktu (důchodu) rostou daňové příjmy a s poklesem produktu klesají. Se změnou reálného produktu dochází za jinak stejných okolností k posunu po křivce státního rozpočtu BS0.

Dojde-li ke změně některé ze složek autonomních výdajů dochází k rovnoběžnému posunu křivky státního rozpočtu. Například růst vládních výdajů z úrovně G0 na úroveň G1 posunuje křivku rozpočtu dolů z BS0(TA0, t0, G0, TR0) na BS1(TA0, t0, G1, TR0).

Čím vyšší je sazba důchodové daně, tím je křivka BS strmější. Poloha křivky BS je určena rozdílem mezi autonomními daněmi a autonomními výdaji vlády.

Křivka státního rozpočtu

Nachází-li se ekonomika na úrovni Y0 je státní rozpočet vyrovnaný, na úrovni produktu Y1 je rozpočet deficitní a na úrovni Y2 je přebytkový.

Nástroje fiskální politiky

Saldo státního rozpočtu se mění v závislosti na hospodářském cyklu ekonomiky. Je-li ekonomika v recesi, klesá produkt a zvyšuje se podpora nezaměstnaných, klesají automaticky daňové příjmy. Za jinak stejných okolností (TA, t a G jsou konstantní) je státní rozpočet schodkový nebo se snižuje přebytek.

Je-li ekonomika v konjukturální fázi hospodářského cyklu, roste produkt a snižuje se podpora nezaměstnaných, daňové příjmy automaticky rostou. Za jinak stejných okolností je státní rozpočet přebytkový nebo se snižuje deficit.

Důchodové daně a transferové platby v podobě podpory v nezaměstnanosti fungují v ekonomice jako automatické stabilizátory. Jejich účelem je zmírnit výkyvy agregátní poptávky a reálného produktu okolo svého růstového trendu. Účinek automatických stabilizatoru na rozpočet znázorňuje posun po křivce BS nahoru a dolů.

Jednorázové změny v parametrech fiskální politiky jsou považovány za záměrná (cílená) opatření vlády používáná k podpoře automatických stabilizátorů. Tyto opatření se označují jako diskréční stabilizátory. Jedná se o jednorázovou změnu vládních výdajů (struktura a výše) či změnu daňových sazeb. Změna v diskréční politice vlády posunuje křivku BS rovnoběžné nahoru nebo dolů.

Strukturální a cyklický rozpočet

V souvislosti s automatickými a diskréčními stabilizotáry je nutné rozlišovat mezi cyklickým a strukturálním rozpočtem.

Skutečný rozpočet zachycuje skutečné příjmy a výdaje, skutečný deficit a přebytek. Skutečný rozpočet neposkytuje informace o charakteru fiskální politiky v důsledku existence cyklické složky rozpočtu.

Skutečný státní rozpočet

Strukturální rozpočet je propočítáván při zohlednění aktuálních daňových sazeb a úrovně vládních výdajů za předpokladu, že se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu (Y*). Je určován potenciálním produktem a nastavením diskréčních stabilizátorů (TA, t, G, TR).

Strukturální státní rozpočet

Cyklický rozpočet zachycuje dopad hospodářského cyklu na skutečný rozpočet. V období recese daňové příjmy automaticky klesají, rostou vládní výdaje v podobě transferových plateb (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky apod.) a vytváří se cyklický deficit. Naopak v období expanze daňové příjmy rostou, klesají transferové platby a vytváří se cyklický přebytek. Cyklická složka státního rozpočtu je v průběhu hospodářského cyklu vyrovnaná. Cyklický rozpočet je určován na základě automatického přizpůsobování stavu ekonomiky a (ne)podporou ekonomiky prostřednictvím vládních výdajů. Cyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem.

Cyklický státní rozpočet

Strukturální rozpočet je jedním z nejdůležitějších analytických nástrojů v makroekonomii. Cyklicky očištěný rozpočet umožňuje lepší diagnózu toho, kam fiskální politika ekonomiku vede. Skutečný rozpočet neposkytuje informace o fiskálních záměrech vlády (expanzivní či restriktivní fiskální politika).

Vliv rovnovážné produkce na státní rozpočet

Předpokládejme uzavřenou ekonomiku s parametry: C = 100 + 0,8·YD, I = 50, G = 250, TA = 25, TR = 80 a důchodová sazba daně je 25 %. Rovnice pro výpočet rovnovážné produkce a výdajové multiplikátory najdete v Teorii determinace produktu v třísektorové ekonomice.

a) Jaký je skutečný stav státního rozpočtu při daných parametrech ekonomiky?

Výchozí rovnovážná produkce ekonomiky

Výchozí rovnovážný produkt ekonomiky

a výchozí bilance státního rozpočtu

Výchozí bilance státního rozpočtu

Při rovnovážné produkci 1 110 mld. Kč je skutečný státní rozpočet schodkový ve výši 27,5 mld. Kč.

b) Jak se změní bilance státního rozpočtu při růstu firemních investic o 70 mld. Kč?

Růst rovnovážné produkce v důsledku růstu investic firem

Růst investiční výdajů firem

zlepšení bilance státního rozpočtu v důsledku růstu produktu ekonomiky

Změna salda státního rozpočtu

Růst autonomních investičních výdajů posunul celkový produkt ekonomiky výše o 175 mld. Kč na úroveň 1 285 mld. Kč. Státní rozpočet je nyní přebytkový ve výši 16,25 mld. Kč.

c) Jaká je úroveň strukturálního rozpočtu při úrovni potenciálního produktu 1500 mld. Kč? Jaká je výše cyklické složky rozpočtu?

Strukturální rozpočet při potenciálu ekonomiky 1500 mld. Kč

Strukturální rozpočet

a cyklický rozpočet

Cyklický rozpočet

Při existenci produkční mezery je cyklický deficit 53,75 mld. Kč, zatímco strukturální rozpočet je v přebytku 70 mld. Kč. Součet těchto složek odpovídá skutečné výši rozpočtového přebytku 16,25 mld. Kč.

Křivka státního rozpočtu

Z uvedeného příkladu je patrné, že skutečný stav rozpočtu neposkytuje informace o charakteru fiskální politiky. Skutečný rozpočet je silně ovlivněn cyklickou složkou rozpočtu ve výši -53,75 mld. Kč, která se mění automaticky v závislosti na vývoji HDP. Pokud by ekonomika operovala na své potenciální úrovni byla by cyklická složka nulová a skutečný rozpočtový přebytek by byl roven strukturálnímu přebytku 70 mld. Kč.

d) Jaký byl byl strukturální rozpočet, pokud by produkční mezeru vyplnily investiční výdaje?

Eliminace produkční mezery zvýšenými investičními výdaji firem

Eliminace produkční mezery růstem investic

a změna strukturálního rozpočtu

Změna strukturálního rozpočtu

Růst investičních výdajů firem o 86 mld. Kč zvýšil reálný produkt na úroveň potenciálního produktu a zaměstnanost. Růst investic nemá vliv na strukturální rozpočet. Cyklický rozpočet je nyní nulový.

e) Jaký byl byl strukturální rozpočet, pokud by produkční mezeru vyplnily vládní výdaje?

Eliminace produkční mezery zvýšenými vládními výdaji

Eliminace produkční mezery růstem vládních výdajů

a změna strukturálního rozpočtu

Změna strukturálního rozpočtu

V důsledku fiskální expanze došlo k poklesu strukturálního rozpočtu o 86 mld. Kč. Strukturální rozpočet je nyní schodkový ve výši 16 mld. Kč.

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. A KOL: Veřejné finance. ASPI 2007, Praha. Třetí vydání, 364 stran. ISBN 978-80-7357-301-0
  • MACH, M.: Markoekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
  • PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice. MELANDRIUM 2003, Slaný. Druhé vydání, 379 stran. ISBN 80-86175-23-5
  • RUSMICHOVA, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. MELANDRIUM 2002, Praha. Páté vydání, 167 stran. ISBN 80-86175-24-3
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
Nahoru