Model IS-LM: klasický případ

Klasický případ v modelu IS-LM představuje pohled neoklasiků a monetaristů na účinnost hospodářské politiky a křivku LM v extrémní situaci, kdy je úroková míra peněžního trhu příliš vysoká a neočekává se další její růst. Při velmi vysoké úrokové míře ekonomické subjekty preferují držbu dluhopisů před penězi. Důvodem je očekávání poklesu úrokové míry a růstu tržních cen dluhopisů, růstu bohatství.

Slovy modelu IS-LM se citlivost spekulační poptávky po reálných peněžních zůstatcích limitně blíží k nule (h → 0). To znamená, že poptávka po penězích nereaguje na změnu úrokové míry. Graficky je křivka LM rovnoběžná s osou y.

Fiskální politika

Fiskální expanze například v podobě růstu vládních výdajů na výstavbu nové dálnice posunuje křivku IS vpravo nahoru do pozice IS₁. Posun křivky IS v kombinaci s vertikální křivkou LM způsobil růst úrokové míry z i₀ do i₁, přičemž reálný produkt a zaměstnanost zůstávají stejné.

V klasickém pojetí ekonomiky dochází k efektu úplného vytěsnění (oboustranná šipka v grafu) soukromých investic firem a spotřeby domácností. Veřejné výdaje vytěsnily skrze růst úrokové míry soukromé výdaje citlivé na její výši. Fiskální politika je v klasickém případě neúčinná.

Monetární politika

Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků například operacemi na volném trhu vede k růstu reálného produktu z Y₀ do Y₁, zaměstnanosti a současně k poklesu úrokové míry z i₀ do i₁. V tomto případě nedošlo k efektu vytěsnění soukromých výdajů, ale k jejich stimulaci a růstu agregátní poptávky. Monetární expanzivní politika je v klasickém případě maximálně účinná.

Multiplikátory fiskální a monetární politiky

V úvodu kapitoly bylo uvedeno, že koeficient spekulační poptávky po peněžních zůstatcích se v klasickém případě limitně blíží k nule. Proto musíme multiplikátory upravit na podmínky klasického případu pomocí limity funkce.

Následující výraz vyjadřuje multiplikátor fiskální politiky

Multiplikátor fiskální politiky je v klasickém případě roven nule. Tím se potvrzuje situace na grafu výše s vertikální křivkou LM, kde veřejné výdaje vytěsnily soukromé autonomní výdaje skrze růst úrokové míry a efekt na reálný produkt byl nulový.

Multiplikátor monetární politiky má následující tvar

Multiplikátor monetární politiky je v klasickém případě roven výrazu 1/k, který je roven rychlosti obratu peněz z rovnice směny (Y·P = V·M).