Determinace produktu v třísektorové ekonomice
Publikováno: 20.5.2017

Vliv sektoru vlády na formování rovnovážné produkce v ekonomice, ekonomická úloha vlády a výdajové multiplikátory
- vládní sektor
- čisté daně
- výdajový multiplikátor
Třísektorový model ekonomiky je postaven na předpokladech:
- existují domácnosti (C), firmy (I) a stát (G) - uzavřená ekonomika
- fixní cenová hladina - reálné a nominální veličiny jsou identické - krátké období
- reálný produkt se nachází pod potenciálním produktem (Y*) - existence produkční mezery a nezaměstnanosti
Uzavřená ekonomika je ekonomika, která se neúčastní zahraničního obchodu a HDP ekonomiky je spotřebováno pouze domácím obyvatelstvem.
Rovnováha na trhu zboží a služeb nastavá v okamžiku, kdy je reálný produkt roven objemu plánovaných výdajů ekonomických subjektů

Y ... produkt ekonomiky, AD ... agregátní poptávka, C ... spotřební výdaje domácností, IP ... plánované investiční výdaje firem, IU ... neplánované investice do zásob, G ... vládní nákupy statků a služeb
V následujícím textu jsou plánované investice označovány pouze jako I. Neplánované investice jsou explicitně vyjádřeny jako IU.
V grafickém vyjádření nastává makroekonomická rovnováha třísektorové ekonomiky v bodě E2, kde platí rovnost Y2 a AD2. V bodě rovnováhy E2 jsou neplánované investice do zásob nulové.

Vládní výdaje na nákup statků a služeb (G) posouvají přímku agregátní poptávky rovnoběžně nahoru do nového rovnovážného bodu E2, který odpovídá vyššímu výstupu ekonomiky. Vládní výdaje stimulují agregátní poptávku a tlačí na růst HDP a zaměstnanosti.
Úloha vladního sektoru v ekonomice
Ekonomickou úlohou vlády je výběr daní (osobní daně, spotřební daně atd.), poskytování transferů domácnostem (např. podpora v nezaměstnanosti, starodní důchody, sociální dávky atd.) a stimulovat agregátní poptávku pomocí vládních výdajů na nákup statků a služeb.
Celkový daňový výnos (TAT) státního rozpočtu plyne ze dvou skupin daní:
- autonomní daně (TA) - daně nezávislé na výši důchodu (např. majetkové daně)
- indukované daně (t·Y) - daně závisle na výši důchodu - osobní důchodová daň, kde t je sazba důchodové daně
Vládní výdaje na nákup statků a služeb mají stejně jako investiční výdaje multiplikační efekt. U vládních výdajů však existuje ještě efekt vytěsnění soukromých výdajů citlivých na úrokovou sazbu. Růst vládních výdajů zvyšuje agregátní poptávku a produkt. S růstem produktu se zvyšuje poptávka po penězích (Md), která je na něm pozitivně závislá. Při fixní peněžní zásobě (Ms) vzroste úroková míra a poklesnou soukromé spotřební a investiční výdaje, které jsou na změny úrokové sazby citlivé.
↑ G → ↑ AD → ↑ Y → ↑ Md (při fixní Ms) → ↑ i → ↓ C a I → ↓ AD → ↓ Y
Efekt vytěsnění však ve výdajovém modelu neexistuje, neboť nezachycuje trh peněz. Efekt vytěsnění je řešen v rámci modelu IS-LM a Mundell-Flemingově modelu otevřené ekonomiky.
Disponibilní důchod domácností a spotřební funkce
Zavedením sektoru vlády dochází ke změně ve výši důchodu domácností. Důchod již není identický s produktem. Důchod snížený o daně (TA - tY) a zvýšený o transfery (TR) se označuje jako disponibilní důchod

Spotřební výdaje domácností jsou funkcí běžného disponibilního důchodu

Výdajový multiplikátor a sklon křivky AD
Z rovnováhy na trhu statků a služeb, tj. Y = AD, můžeme odvodit výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky.
Není-li uvažováno zdanění důchodů domácností je multiplikátor třísektorové ekonomiky identický s multiplikátorem dvousektorové ekonomiky. Zvýšení autonomních výdajů má v obou případech stejný vliv na agregátní poptávku.
Je-li naopak uvažována sazba důchodové daně vyšší než nula je multiplikátor třísektorové ekonomiky nižší než ve dvousektorové ekonomice. Důvodem je únik části důchodů ve formě zdanění z výdajové multiplikace.

Ca ... autonomní spotřeba, c ... mezí sklon ke spotřebě, I ... autonomní investice, TA ... autonomní daně, t ... sazba důchodové daně, TR ... autonomní transfery, G ... autonomní vládní výdaje, α3 ... výdajový multiplikátor, A ... suma autonomních výdajů
Rovnovážná produkce třísektorové ekonomiky je dána součinem výdajového multiplikátoru a výší autonomních výdajů.
Čím nižší je mezní sklon ke spotřebě a vyšší důchodová sazba daně, tím plošší je AD. Poloha AD1 je výše než AD0 právě o výši autonomních výdajů v třísektorové ekonomice (-c·TA, c·TR, G).

Příklad: výpočet rovnovážné produkce
Spotřební funkce ekonomiky je popsána rovnicí C = 200 + 0,75YD, plánované investice firem jsou 200 mld. Kč, vládní výdaje 150 mld. Kč, autonomní daně 50 mld. Kč, transferové platby domácnostem 80 mld. Kč a sazba důchodové daně je 15 %. Jaká je výše rovnovážné produkce ekonomiky?
Změna parametrů ekonomiky
Změny autonomních výdajů (Ca, I, G, TA a TR) a změna sazby důchodové daně implikují novou tržní rovnováhu. Výdajové multiplikátory pro jednotlivé změny parametrů ekonomiky lze odvodit obdobným způsobem jako výše.
Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečných vládních výdajů v ekonomice (stejné pro i Ca a I)

Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečné změny autonomních výdajů

Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečné změny sazby důchodové daně

Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečné změny sazby důchodové daně

V třísektorové ekonomice je multiplikátor vládních výdajů vyšší než multiplikátor autonomních daní nebo transferových plateb. Jsou-li zvýšeny vládní výdaje o 1 korunu, je celá koruna určena na zvýšení agregátní poptávky. Jsou-li sníženy daně nebo zvýšeny transferové platby o 1 korunu, je dodatečný disponibilní důchod rozdělen na spotřebu a úspory. Agregátní poptávka je tedy zvýšena pouze o c·1 koruna.
Pokračování příkladu: změna vládních výdajů
Vláda se rozhodla v rámci fiskální expanze snížit daňové zatížení domácností a snížila daň z nemovitosti o 20 mld. Kč. Jaký vliv bude mít snížení daní na rovnovážný výstup ekonomiky a zaměstnanost?
↓ TA → ↑ AD → ↑ Y → ↑ zaměstnanosti
Snížení autonomních daní zvýšilo agregátní poptávku a produkt o 41 mld. Kč. Vláda tím podpořila růst zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstava.

- HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. A KOL: Veřejné finance. ASPI 2007, Praha. Třetí vydání, 364 stran. ISBN 978-80-7357-301-0
- HOLMAN, R.: Markoekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
- MACH, M.: Markoekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
- PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice. MELANDRIUM 2003, Slaný. Druhé vydání, 379 stran. ISBN 80-86175-23-5
- SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
