Křivka nabídky a elasticita nabídky

V předcházejícím článku jsme se zabývali poptávkovou stranou trhu, kterou tvoří spotřebitelé. Nyní je na řadě nabídková strana trhu, kterou tvoří výrobci. Poptávka a nabídka jsou nezbytné prvky k výkladu formování tržní rovnováhy na dokonale konkurenčních trzích.

Členění nabídky

Mikroekonomie se zabývá chováním výrobců v rámci dané tržní struktury (dokonalá konkurence, monopol, oligopol a monopolistická konkurence) na jednotlivých trzích statků a služeb. Z pohledu mikroekonomie se rozlišují individuální a tržní nabídka. Individuální nabídka představuje nabídku statku jednoho výrobce na trhu. Zatímco tržní nabídka je součtem všech individuálních nabídek na daném trhu statku nebo služby.

Naopak makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou, která je součtem všech tržních nabídek v ekonomice. Agregátní nabídka vyjadřuje vztah agregátní cenové hladiny a agregátního reálného produktu ekonomiky.

Faktory ovlivňují nabídku

V nejjednodušší podobě je nabízené množství statku funkcí jeho tržní ceny

Nabídka je však funkcí i mnoha jiných faktorů. Mezi nejdůležitější faktory patří vlastní cena statku X (P_X), ceny výrobních substitutů Y (P_Y), ceny výrobních faktorů (cena práce P_L, cena kapitálu P_L, cena půdy P_E), technologie (T), počet výrobců na trhu (N), očekávání výrobců (O) a další specifické faktory (ε) nezahrnuté do modelu nabídky.

Ceny výrobních faktorů a technologie významně ovlivňují výrobní náklady firmy. Čím nižší jsou náklady, tím více výrobce při dané ceně vyrábí a naopak. Růst ceny statku nad výrobní náklady je signál pro ostatní firmy vstoupit do odvětví.

Následující výklad nabídky je zaměřen na vztah nabízeného množství statku Q_S a jeho ceny P. Vztah mezi cenou a nabízeným množstvím je obousměrný. Proto platí, že

Křivka nabídky

Křivka nabídky je grafickým vyjádřením vztahu nabízeného množství Q_S a ceny statku P, při které jsou firmy ochotni statek vyrobit a umístit na trh. Platí, že s rostoucí cenou roste nabízené množství a naopak. Tvar nabídkové křivky je rostoucí.

Výchozí bod na nabídkové křivce je cena P₀, při které je nabízeno množství Q₀. Pokles ceny do P₁ snižuje nabízené množství do bodu Q₁. Naopak růst ceny do P₂ zvyšuje nabízené množství do Q₂. Vztah ceny a nabízeného množství se označuje jako zákon rostoucí nabídky. Důvodem je, že vyšší cena v daném odvětví přiláká více výrobců a naopak.

Změna nabídky

Změní-li se cena statku dochází k posunu po křivce nabídky. Změní-li se však jiné faktory (ceny výrobních faktorů, technologie apod.) než cena, dochází k posunu křivky nabídky.

Růst cen výrobních faktorů snižuje, za jinak stejných podmínek, nabídku. Graficky to představuje posun nabídkové křivky doleva do polohy S₁. Pokles cen výrobních faktorů nebo nová efektivní technologie posunuje křivku nabídky doprava do polohy S₂ a roste nabízené množství do bodu Q₂.

Tvary nabídkové funkce

Nabídková křivka byla dosud uvažována jako lineární funkce s pozitivním sklonem. Lineární vztah ceny a množství statku můžeme vyjádřit jako

Parametr c vyjadřuje cenu, při které již výrobci nejsou ochotni na trhu nabízet statky (služby). A parametr d určuje sklon křivky nabídky. Čím větší hodnota parametru, tím strmější je křivka nabídky. Inverzní funkcí k uvedené lineární nabídkové funkci je

Nabídková funkce má spíše nelineární tvar. Typickým příkladem je například mocninná Cobb-Douglasova funkce.

Cenová elasticita nabídky

Cenová elasticita nabídky vyjadřuje, o kolik procent se změní nabízené množství statku výrobci při jednoprocentní změně ceny statku (služby). Jedná se o reakci výrobců na změnu ceny. Matematicky můžeme citlivost výrobců vyjádřit vztahem

Známe-li %ΔQ a %ΔP, můžeme počítat cenovou elasticitu nabídky uvedeným výrazem. Jinak se výpočet koeficientu elasticity nabídky provádí pomocí obloukové a bodové metody. Výpočet cenové elasticity nabídky pomocí uvedených metod je stejný jako u cenové elasticity poptávky.